EuroWire , LUXEMBURSKO: Inflace v eurozóně se v březnu zrychlila na 2,5 % z 1,9 % v únoru, uvádí bleskový odhad zveřejněný Eurostatem. Znamená to obnovený posun nad cílovou hodnotu 2 % Evropské centrální banky po několika měsících, kdy jsme se této úrovni blížili. Měsíční nárůst činil 1,2 % a březnový údaj byl způsoben především prudkým nárůstem cen energií. Odhad zahrnuje 21 zemí, které nyní používají euro, a koncem tohoto měsíce bude následovat kompletnější datový soubor.
Energie zaznamenala nejsilnější meziroční nárůst mezi hlavními složkami harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, a to o 4,9 % po únorovém poklesu o 3,1 %. Naproti tomu inflace v cenách služeb zpomalila z 3,4 % na 3,2 %, potravin, alkoholu a tabáku zpomalila z 2,5 % na 2,4 % a neenergetické průmyslové zboží kleslo z 0,7 % na 0,5 %. Rozdělení ukázalo, že celkový nárůst byl spíše soustředěn v cenách energií než rovnoměrně rozložen mezi hlavní složky spotřebního koše.
Základní cenový tlak zůstal mírnější, než naznačovaly hlavní údaje. Inflace bez energií dosáhla v březnu 2,3 %, což je pokles z 2,4 % v únoru, což naznačuje, že širší růst spotřebitelských cen se zmírnil, i když se celková míra zvýšila. Tento trend vedl k jasnému rozdělení březnových čísel, kdy energetický šok celkovou hodnotu zvýšil, zatímco kategorie spíše ovlivněné domácím trhem, zejména služby, vykázaly ve srovnání s předchozím měsícem určité zmírnění.
Náklady na energie pohánějí růst zpráv
Mezi největšími ekonomikami bloku vykázalo Německo v březnu roční inflaci 2,8 %, Španělsko 3,3 %, Francie 1,9 % a Itálie 1,5 %. V dalších částech eurozóny zaznamenalo několik menších ekonomik vyšší hodnoty, včetně Chorvatska s 4,7 %, Litvy s 4,5 % a Lucemburska s 3,8 %, zatímco Malta zůstala na 2,3 %. Široký rozptyl v národních údajích zdůrazňuje, jak oživení energetického sektoru ovlivnilo jednotlivé země různě, a to i přesto, že agregátní ukazatel eurozóny se rozhodně posunul výše.
Březnová data přišla necelé dva týdny poté, co ECB ponechala své tři klíčové úrokové sazby beze změny, přičemž sazbu pro vkladovou facilitu ponechala na 2,00 %, hlavní refinanční sazbu na 2,15 % a mezní úrokovou sazbu pro zápůjčky na 2,40 %. Ve svém rozhodnutí o měnové politice z 19. března centrální banka uvedla, že celková inflace by měla v roce 2026 dosáhnout v průměru 2,6 %, což je revidovaný směrem nahoru oproti prosincovému výhledu, a to především proto, že se očekává, že vyšší ceny energií související s válkou na Blízkém východě by letos měly zvýšit spotřebitelské ceny.
Výhled ECB zůstává v centru pozornosti
ECB rovněž předpovídala inflaci bez energií a potravin na 2,3 % v roce 2026 a uvedla, že hospodářský růst v průměru dosáhne letos 0,9 %. Tyto prognózy zdůraznily kontrast mezi slabším růstovým pozadím a obnoveným nárůstem cenových tlaků ze strany komodit. Březnový předběžný odhad se tomuto obrazu víceméně shodoval, přičemž celková inflace u energií vzrostla, zatímco neenergetické ukazatele byly nižší než v předchozím měsíci, což poskytuje smíšený signál o síle a rozsahu inflace v celé měnové unii.
Eurostat uvedl, že další zveřejnění kompletních harmonizovaných údajů o inflaci za březen pro eurozónu, Evropskou unii a jednotlivé členské státy je naplánováno na 16. dubna. Do té doby poskytuje bleskový odhad nejjasnější obraz spotřebitelských cen na konci prvního čtvrtletí a ukazuje, že inflace v eurozóně se v březnu vrátila nad cílovou hodnotu, a to i přesto, že některé podkladové kategorie se zmírnily.
Inflace po vstupu do eurozóny v březnu dosáhla 2,5 %, protože ceny energií rostou, se poprvé objevila na British Brief .